Hlasování

15. července 2017 v 1:19 |  Téma týdne
"Tohle není můj hlas!" Vykřikoval starší pán, když bylo zveřejněné hlasování. "Nikdy bych nehlasoval pro toho hajzla." Dodal.

"Ticho chlape!" Okřikl ho, mladší muž vedle něj.

"A nebudu ticho. Tohle přece nechtěl nikdo z nás." Odpověděl mu.

"Kvůli tomu, že vy si asi nepamatuje, jak jste hlasoval nemusíte hned vznášet obvinění." Napomenul ho stejně starý muž.

"Tohle je už směšné. To tu nemusíme hlasovat, když si pak kandidát vítěství koupí." Řekl rozhořčeně a pomalu odcházel pryč.

Ještě za sebou slyšel pár nadávek a různého povyku. Už si jich, ale nevšímal. Rozhodl se, že tam nemusí být, když je hlasování vlastně k ničemu. Vyšel z budovy a vydal se na cestu domů. Byl tak naštvaný, že se rozhodl jít pěšky, aby si pročistil hlavu. Cestou domů si říkal, že se s tím musí něco udělat. Byl naštvaný, že někdo změnil hlas za něj. Byl naštvaný na své spolupracovníky, že to nechali dojít tak daleko. Když byl tak zabraný do svých myšlenek, tak si nevšiml, že celou dobu někdo sleduje. Dál byl ve svých myšlenkách. Přemýšlel o tom, že kontaktuje ostatní, aby zjistil jestli byl jediný, kdo měl změněný hlas, nebo jich bylo víc. Sám, ale nevěřil, že by mu odpověděly popravdě.

Netrvalo dlouho a došel k paneláku, kde měl byt. Otevřel vchodové dveře a šel k výtahu. Bydlel až úplně na hoře. Nastoupil do něj a stiskl tlačítko s číslem sedm. Když stál ve výtahu, tak uslyšel klapnutí vchodových dveří. Uvědomil si, že někdo musel jít za ním. V tu chvíli litoval, že nepočkal. Ta osoba bude muset buď jít pěšky nebo čekat na výtah. Sám to neměl rád, když mu takhle někdo ujel. Chtěl zmáčknout stopku a jed dolů, když měl prst už u tlačítka, tak uslyšel, že ta osoba běží po schodech. Řekl si, že to nějaký sportovec, takže nebude vadit, když vyjede až do cíle.

Vyšel z výtahu a šel chodbou k svému bytu. Vytáhl klíče a otevřel si dveře, vešel do chodby, klíče dal na botník a zavřel dveře za sebou. Začal si sundavat boty. když si je sundal, šel do pracovny. Sedl si do křesla a promnul si oči. Byt byl prázdný, všichni byly pryč. Podíval se před sebe na počítač a rozhodl se uskutečnit svůj plán. Kontaktovat ostatní, aby zjistil, jak ve skutečnosti hlasovali. Už chtěl vytáčet první číslo, když se ozval zvonek, který říkal, že je někdo u dveří. Nechtěl vstát. Byl rád, že už sedí nakonec, ale uznal, že musí, protože to byl určitě nějaký soused, který ho viděl přicházet. Zvedl se tedy z křesla a šel ke dveřím. Otevřel je.

Byl tam někdo koho neznal a netušil, kdo by to mohl být. Chtěl se ho zeptat co potřebuje, ale nestihl to. Dostal ránu do obličeje. Udělal dva kroky zpět a spadl na zem. Neznámí muž vešel do jeho bytu. Zavřel za sebou dveře. Sehnul se nad ním a dal mu další dvě rány do obličeje, pak ho vzal za ruce a odtáhl ho do jeho pracovny, která byla nejblíže. Posadil ho do křesla. Muž byl v šoku, nevěděl co má čekat. Proto moc neodporoval a navíc tušil, že by zápas s ním prohrál. Seděl tedy v klidu a čekal co se bude dít. Cítil, že to nebude nic dobrého.

"Víte proč tu jsem?" Zeptal se ho útočník. Muž nevěděl co říct, tak jen zavrtěl hlavou. To bylo jediné co dokázal udělat. "Tak pán neví." Řekl posměšně. "Tak to abych to objasnil. Víš co jseš zač? Nevíš viď. Jsi jen přežitek starých časů, který si buď zvykne, že teď vládneme my, anebo vypadneš z okna, když si budeš dávat cigaretu." Řekl a ukázal na okno v pracovně.

"Nebudu si zvykat, demokracie a svoboda je mi vším." Řekl rozhodně.

"Dobrá." Odpověděl a šel k oknu, aby ho otevřel dokořán.

Muž se rozhodl využít nepozornosti nezvaného hosta. Zvedl se z křesla viděl, že je k němu zády, tak ho může bez problému vystrčit z okna on. Pokusil se k němu přiblížit rychle a potichu. Jenže to nešlo, tak jak si představoval. Kkdyž už byl kousek od něj a už to vypadalo, že mu jeho plán projde. Nezvaný host se otočil. Hned jak viděl, že starý muž stojí za ním zaútočil. Dal mu znova pěstí do obličeje. Starý muž se pokusil o útok nebo obranu. Ale další rána nenechala na sebe dlouho čekat. Pak přišla další a další. Už jen ležel na zemi a těžce dýchal. Cítil jak z něj teče krev, hodně krve. Nezvaný ho zvedl ze země, posadil ho na parapet okna. Pak do něj strčil. Ještě se podíval z okna jak dopadne na zem. Spadl na trávu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 15. července 2017 v 11:12 | Reagovat

Takhle se umírá pro pravdu :-(

2 Platan Platan | E-mail | Web | 22. července 2017 v 10:30 | Reagovat

Za ideály sa žial platí. :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama