Stage

4. září 2016 v 19:42 | edgar
Ke konci víkendu jsem si střihl s kolegou z práce menší brigádu. Osm hodin bourání stage. Jako člověk, který vymetl ne jeden koncert, jsem se na to docela těšil. Pokaždé mě fascinovalo, když jsem viděl, jak to ti lidé stavějí, takže když mi nabídl v úterý, že by měl tuhle brigádu, tak jsem nemohl odmítnout. Úplně jsem si představoval jak tahám osvětlení, repráky a dávám to do kamionu. Nejvíc jsem se těšil na následné bourání konstrukce. Musím říct, že mé očekávání bylo překonáno sundaval jsem světla tahal repráky a boural konstrukci. Opravdu mě to bavilo, ale zase mi to ukázalo to, že jsem v docela špatné kondici. Bolí mě záda a ruce. To je z toho, že teď v práci nemám žádnou zátěž, a vlastně oproti lesu se flákám, a nic moc nedělám.



Bylo nás tam zhruba patnáct lidí různého věku. Ze začátku jsme byli různě rozdělení na skupinky, tak jsme se moc nepotkávali. Takže až na tři kluky se kterými jsme sundal světla, jsem tam moc lidí nepoznal. Úplně všechny jsem poznal, až když byly všechny věci z pódia pryč, a na kamionu. Pak mě to začalo bavit ještě víc. Hlavně protože to už byla ta fáze, která mě zajímala asi nejvíc. To jak se balí světla a repráky jsem viděl několikrát, ale to jak se rozebírá to celé pódium, jsem nikdy neviděl. I když už bylo kolem druhé ráno, tak jsem byl plný energie.



Docela dost energie mi dodal jeden kluk, kterému bylo kolem dvaceti. Bylo jich tam víc, ale tenhle byl něčím jiný. Měl rozcuchané vlasy, a byl vysoký jako já, podle postavy sportovec. Několikrát jsem viděl, že na mě kouká takovým divným pohledem. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že takovým pohledem koukám občas na kluky i já. Ostatně, když to šlo, tak jsem mu ten pohled vracel. Několikrát jsem přemýšlel, jestli to dělá schválně nebo kouká jinam, a já blbec si myslím, že kouká na mě. Několikrát mi můj instinkt říkal, že už podle jeho pohybů, a podle toho jak seděl, je jasné, že je gay. Ale zase tam byl ten fakt, že měl hezký hluboký hlas, což mě dost mátlo. Po chvilce jsem si řekl, že nad tím nebudu přemýšlet, a budu si domýšlivě myslet, že na mě kouká poměrně hezký dvacetiletý kluk. To mě hřálo u srdce a dávalo sílu.



Strašně se mi líbilo, když jsme jednotlivé díly skládali do kamionu. U těch repráků a světel to byl vyloženě tetris, jen ty řady ne mizeli. Obdivoval jsem toho chlapa, co nám říkal kam co dát, protože bylo, aspoň tedy v mých očích obdivuhodné, jak měl v hlavě srovnáno, to jak to tam chce poskládat. U dalších dvou kamionů na, které se dala samotná konstrukce, ten systém uložení nebyl až tak precizní. To ale neznamená, že se to tam cpalo takzvaně vrchem spodem, jen to prostě nebylo až tak na přesnost, jako u toho prvního. Jedno to, ale mělo společné. Bylo pěkný koukat na to, jak se nákladní prostor kamionu plní.



Jedno, ale bylo velice stresující a demoralizující. Hlavně to, že tam ještě chodily ožralí lidé kteří zpívali a bavily se, a my jsme museli tahat bedny a hliníkové konstrukce. Jeden chlap mi obzvlášť pil krev,seděl v jednom stanu, měl před sebou měl láhev tvrdého chlastu, který si lil do panáků, a pak ho vypil. Seděl tam od půl dvanácté do devíti. Několikrát jsem přemýšlel, že tam zajdu, a tu flašku mu ukradnu a vypiju.



Když už byly kamiony naložený, tak jsem se rozhlížel jsme se po okolí. Když najednou jsem viděl dva kusy sociálně slabších, jak chodí od jedné hromady odpadků k druhé. Přemýšlel jsem co dělají. Řekl jsem že víc hlav víc ví, tak jsem na to upozornil pár kluků, kteří byli kolem mě. Chvíli jsme je pozorovali hromadně. Pořád mi to nešlo do hlavy. Bylo vidět, že ty hromady probírají, asi kdyby tam náhodou něco bylo potřebného. Polo hlasem jsem řekl, co tam sakra dělají. Náhle jsem měl odpověď od toho kluka s tím hezkým hlasem. Oni si slívají do petek zbytky chlastu, to víš doba je zlá. Trošku jsem se tomu pousmál, byl jsem unavený a zpocený, tak jsem se nemohl pořádně zasmát.

Když, jsem pak jel s kolegou z práce domů, tak se mě ptal jestli bych s ním jel na další akci. Moje odpověď byla víc než jasná. Bavilo mě to, a i když mě bolí ruce a záda, tak bych si další bourání nenechal ujít. Když jsem dojel domů dal jsem si tři plechové piva, a pak jsem tvrdě usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama