Překvápko

4. června 2016 v 23:49 | edgar
V týdnu jsem měl vyměněnou šichtu, byl jsem na ranní místo odpolední. Moc mě to nebavilo, ostatně ráno mě to baví málo kdy, a navíc naproti šichtě moc lidí neznám, takže se tam vždy cítím trochu divně. Co se, ale dalo dělat. Je to jen jeden den z celého týdne. Na víc jsem byl o to slušně požádán. Tak jsem to překousl. Myslel jsem na své věci, a ostatní moc nevnímal.
Vzpomněl jsem si na jednu kamarádku z jednoho velkoměsta. Pokaždé, když měla nového přítele, tak se s ním musela pochlubit. Pokaždé, když věděla, že jsem někde blízko, tak mi volala, kde se sejdeme, aby mi ho představila. Tyhle sešlosti nesnáším, tak jsem zavolal jednomu kamarádovi, který je znám pod jménem Nick, aby tam šel se mnou, abych netrpěl sám. Navíc jsme se domluvili na tom, že když to bude neúnosné, tak předvedeme partnerskou hádku, která by byla záminka k tomu, abychom mohli odejít. Sice jsme spolu nic neměli, předním a ani potom, ale to ona nemohla vědět.
Ve smluvenou dobu jsme už seděli v kavárně kterou vybrala. Oba jsme měli opravdu radost, že na sraz vybrala kavárnu. Oba jsme v té době byli schopní alkáči, a sraz máme v kavárně bez piva či vína. Jediné co tam měli bylo mizerné kafe a hnusný čaj. Já mám uchýlky na dobrý čaj, a Nick zase má uchýlku na dobrou kávu. Takže jsme si oba dali pro nás to nejmenší zlo. Jak jsme tam seděli u těch břeček, tak se mě Nick začal vyptávat na podrobnosti. Co to je za holku. A koho si přivede. Vysvětlil jsem mu následovně.
"Je to kamarádka jménem Eva, která se ráda vytahuje s tím koho sbalila, no a když jí to vydrží déle než měsíc a půl, což dá málo který hoch. Zavolá svému teplému kamarádovi, což jsem já." Řekl jsem a ukázal na sebe. "Který vezme svého partnera, což jsi ty." A ukázal jsem na něj. "Aby se pokochali nad tou krásou a většinou i moudrostí, kterou ten chlapec oplývá. Víš to je dneska hodně v módě, mít za přátelé pár teploušů. No, a to jak vypadá nevím. Řekla mi, že ho nedokáže popsat, že se to musí vidět."
"To jsou tedy vyhlídky. Takže ti dělám doprovod, a navíc s tebou naoko chodím. Hlouběji jsem klesnout nemohl." Řekl naoko smutně.
"Moc mě neser, jinak budu s tebou i spát." Řekl jsem s úsměvem.
Chtěl mi vmést do obličeje pár urážek, ale už to nestíhal. Protože se Eva objevila ve dveřích i se svým přítelem. Rychle jsem ho upozornil, že už tu jsou, aby se hodil do klidu. Když zamířily k našemu stolu, tak střídavě v nás všech, krom Evy, hrklo. Jako první hrklo v Nickovi, poněvadž to viděl jako první, pak ve mně, protože jsem to viděl, až když se začali přibližovat. Nakonec pak hrklo, ne to není správný výraz, pak se zastavil krevní oběh Matějovi, který šel nechápavě za Evou směrem k nám. Vstali jsme ze židlí, abychom je přivítali, a podali si ruce. Vzájemně jsme se představili, i když to bylo zbytečný. Naštěstí Nick pochopil z mého chování, že má dělat jako by Matese neznal. Bylo celkem zábavné pozorovat Matese, jak nechápe co se děje, a neví jak má reagovat.
Matěje jsem poznal, když mi bylo kolem dvaceti. Byl jsem na jednom tahu, kde se hodně pilo a hulilo. Vím, že jsem tam byl s partou, ale nějak jsme se oddělily. Nevím co se dělo, ale vím, že jsem se probudil u něj posteli. Vůbec jsem neměl ponětí jak jsem se tam vzal. A už vůbec jsem nevěděl s kým tam ležím, a co jsme spolu dělali nedělali. Věděl jsem jen, že mám kocovinu, a že jsem u někoho koho neznám. Tak jsem ležel, čuměl do stropu, a přemítal o tom co se vlastně stalo. Odpovědi se mi dostalo během pár minut, protože Matěj jak se mi ten kluk představil, byl vzhůru. Jen čekal až se probudím. Odpovědi byly. Přivezl mě taxíkem a nic jsme spolu neměly. Vzal mě k sobě, protože jsem se mu líbil, a nechtěl mě nechat na pospas ulici. To bylo od něj hezké řekl jsem si v tu chvíli. Po obědě už jsem s ním něco měl, jak si večer přál. Dál jsme to pak neřešili, potkávali jsme se jednou za čas na akcích. A když se něco mezi námi povedlo, tak dobrý, pak jsme se přestali stýkat úplně. Na jedné chlastačce mi představil svého dlouholetého kamaráda Nicka, se kterým jsem začal hodně kamarádit. Matěje jsem viděl teď po třech letech.
Začali jsme zdvořilostní konverzaci. Kdo jsi? Co děláš? Odkud jsi? A tak podobně. Zkrátka jsme se vzájemně poznávali. Vše probíhalo v pohodě, Mates nedal nic znát, a choval se celkem neutrálně. Tedy až do doby, kdy se začal ptát on. No popravdě mohl jsem za to i já, protože jsem věrný zásadě na blbou otázku blbou odpověď, nebo ironickou poznámku či sarkasmus. Naštěstí mu hned došlo, že se radši už nemá na nic ptát. I když mu k tomu trošku pomohla Eva, která mě při každé odpovědi kopla pod stolem do nohy. Tak jsme začali rozebírat neutrální věci. Uteklo nám to celkem příjemně, po hodině a půl jsme se rozloučili se slibem, že se zase někdy uvidíme. Matěj s Evou odešly svojí cestou. S Nickem jsem změnil lokál, oba jsme potřebovali panáka a pivo.
Zapadli jsme do nejbližší a taky nejútulnější knajpy, k dokonalosti toho lokálu chybělo, aby na zemi bylo nablito. Objednal jsem si pořádného panáka vodky, Nick si dal rum. Byl jsem ticho. Přemýšlel jsem o tom, že si další vodku nechám nalít do trojky štucu. Nick prvního panáka vždy cucal, takže měl ještě skoro plno. Tvrdil, že si žaludek musí zvyknout, a že kdyby to chrstnul do ksichtu jako to dělám já, tak hodí šavli. Na to jsem mu vždy říkal, že já nejsem daleko od toho, aby se mi to stalo. Tak jsem stáli u baru každý u svého panáka a piva. Přemýšlel jsem o tom, jak je ten svět malej. Když mě z toho vyrušil Nick otázkou.
"Tys to netušil?"
"Ne, to jsem fakt netušil. Ani mi neřekla jméno, jen mi řekla, že ho musím vidět."
"Třeba to na tebe přichystali." Řekl zamyšleně.
"Jo to určitě." Řekl jsem s úsměvem.
"Takže to byla dost blbá náhoda?" Zeptal se nejistě.
"Samozřejmě. Prostě blbá náhoda."
"Stejně ti ho měla, aspoň popsat, abys byl víc připravenej."
"No to mohla, ale sama přiznala, že neví jak ho popsat, protože má evidentně chudou slovní zásobu, a taky problém s vyjadřováním. Který mohl zato, že mi nebyla schopna říct, že chodí s klukem, který má vyrýsovanou postavu, o výšce sto osmdesáti centimetrů, váze mezi sedmdesáti pěti a osmdesáti kily, s tmavě modrýma očima a černýma vlasama, které si občas barví na blond. Pak zapoměla na detaily, jako třeba velikost nohy, která je čtyřicet čtyři, nosí sportovní obuv, nebo nízké martensky. Mohla se zmínit i o oblečení, a o tom že převážně nosí modré džíny a černé triko s potiskem kapel, které si kupuje na koncertech. Také jsou tam různé jiné věci třeba, že pod pravou lopatkou má mateřské znamínko, ochlupení na celém těle si upravuje, a když je po sexu tak mele strašný hovadiny a doufá, že ho ten druhej, teď už tedy ta druhá poslouchá. To víš, ženský se občas neumí vyjadřovat."
"Hm, tím mi chceš naznačit, že se ožereš a přespíš u mě?" Zeptal se pobaveně.
"Ani ne. Spíš se ožeru a s někým se vyspím." Řekl jsem pevně.
"Takže zaplatíš, a mizíš pryč. S tím, že se uvidíme někdy příště." Ujasnil si fakta.
"Přesně."
Zaplatil jsem, rychle se rozloučil a zmizel pryč do ulic města. Chodil jsem po barech a přemýšlel o tom co budu konkrétně dělat. Nevěděl jsem co, tak jsem, aspoň v každé hospodě si dal dvě piva a panáka vodky. Už v první hospodě jsem věděl, že dneska si společnost hledat nebudu. Byl jsem na to moc rozhozený. Kolem jedné ráno jsem šel do hospody, ve který jsem chtěl vydržet do rána, než mi pojede vlak domů do toho maloměsta.
Sedl jsem si do zakouřený hospůdky, která byla plánována jako přestupní stanice pro lidi, kteří se stěhují z hospod do hospod, a mají po cestě žízeň. Byl tam jukebox a docela příjemný hostinský. V tu chvíli mi došlo, že k tomu, abych najednou z ničeho nic měl spokojený život, mi stačí opravdu málo. Přestal jsem úplně myslet na Evu a Matese, kteří teď tvoří pár. Přestal jsem myslet na všechny starosti, prostě jsem měl od jedné ráno do osmy dovolenou od všech problémů, a byl spokojený.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama