Tulák

28. května 2016 v 23:14 | edgar |  Téma týdne
Stojím uprostřed polí rozhlížím se kolem sebe. Vidím jen pole a lesy. Nevím proč jdu směrem k lesům, kde zapadá slunce. Cítím se dost divně, když jdu. Jako bych byl nahý a bos. Podívám se dolů na svoje nohy, k mému zděšení nemám boty, jsem bos. Oblečením mám dost skromné. Prakticky mám jen uvázaný kus hadru kolem pasu. Po chvíli mi to ani nepříjde divné, naopak, přemýšlím o tom co se na tom nezdálo. Pokračuji dál ve své cestě. Už vím kam vlastně jdu. Mám namířeno k lesu. Bydlí tam jen můj starý známí. Chodím tam poměrně často. Dívám se kolem sebe a přemýšlím o tom jak je to tu krásné, to pole, ten les a ta obloha. Je krásné počasí. Bohové mi přejí. Nestává se to často. S těmito myšlenky se blížím k cíli své cesty. Vidím už stavení mého přítele. Je poměrně skromné, ale za to útulné. Vidím jak stojí před dveřmi, asi mě vyhlíží. Ještě mě nevidí. Chci na něj zamávat a zavolat, že už jsem tady. Když najednou vidím jak k němu přijíždí jezdec na koni, seskočí z koně a jde k němu. Chvíli mu něco říká. Jsem daleko, takže nic neslyším. Najednou vytahuje z pochvy svůj gladius, a bodne mu ho do břicha. Hned se padá na zem kde pomalu a bolestivě umírá. Rychle jsem se rozeběhl za tím jezdcem. Chtěl jsem pomstít kamaráda. Zatím si mě nevšiml. Už mě dělí pár desítek metrů. Už vím co mu udělám, sundám ho k zemi, a pokusím se ho zabít. Útok zezadu očekávat nebude. Už jen kousek a skočím mu na záda. Neskočil jsem na něj, a ani jsem k němu nedoběhl. Najednou mé tělo padá na zem. Po chvíli spadne i hlava hned vedle něj.

Tohle se mi jednou zdálo. Byl to velice živí sen, tak živí, že když jsem se zpocený probudil, musel jsem se ujistit, že jsem doma v posteli, a že mám telefon. Pak jsem usnul, a dál se mi nic nezdálo, nebo jsem si to nepamatoval. Když jsem to popisoval jednomu kamarádovi, tak mi tvrdil, že jsem nahlídl do minulého života. Tomu jsem se zasmál. Ne z toho důvodu, že tomu nevěřím, ale kvůli tomu, že jsem si vzpomenul na všechny sny, který jsem měl. A hlavně jsem si vzpomněl na Jacka Londona a jeho knihu Tulák po hvězdách.

Chvíly jsem přemýšlel, jaké by to bylo toulat se historií jako Darell Standing, a prožívat své minulé životy. Asi by to nebylo špatné, řekl jsem si. Přišlo mi to jako dobrý nápad, ale jen do té doby dokud jsem si neuvědomil, proč Darell ty své minulé životy prožíval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama