Starý kamrád

21. března 2016 v 9:35 | edgar
Dlouho jsem tu nebyl, přes tři měsíce. Ne, že by to bylo tím, že jsem neměl co psát či, že bych neměl čas. Spíš mi byl vzat vítr z plachet, abych tak řekl. Mohl za to jeden můj kamarád, který mě viděl po letech. A taky ten fakt, že mi přišlo blbé, psát si na blog články, o tom jak začínám dělat ve fabrice. I když to svým způsobem bylo, a ještě pořád je zajímavé.
Mám jednoho kamaráda, kterého vídám jednou za uherský rok, takzvaně. To, ale nebrání tomu, abych ho považoval za svého dobrého kamaráda. Pokaždé se oběví najednou a znenadání. Sice máme na sebe telefóní čísla, ale nevoláme si, ani nepíšem. Oba zastáváme názor, že když mám někomu volat, tak to musí být důležité. Takže pokaždé když mu chci napsat či zavolat, tak mi připadá, že bych mu volal kvůli blbosti. Takže to necháváme na náhodné potkání, které se nedávno stalo. Musím podotknou, že jsme se viděli naposledy před dvěmi lety. To jsem měl ještě dlouhé vlasy a nenosil brýle. Šel jsem z fabriky domů do města, je to jen, asi tři kilometry, tak to chodím pěšky. Šel jsem v klidu po silnici, když jsem za sebou uslyšel kvílení brzd. Otočil jsem se za sebe, abych viděl co se tam děje. Viděl jsem jak někdo vystupuje z černého golfa a řve do toho muzika, po chvíli jsem poznal známí ksicht. Hned jsem ho pozdravil a byl rád, že ho vidím. To mi vydrželo do první jeho věty.
"Zdar, tak ty děláš v zóně to je teda změna. A jak tak koukám jsi zadaný."
"Tak už se to k tobě doneslo?" Zeptal jsem se.
"Ne, to ne. Ale poznal jsem to podle toho, že jsi tlustej jako prase."
Je pravda, že jsem trošku přibral, hlavně kvůli tomu, že už nedělám s pilou. Ale tlustej jako prase jsem se necítil, a ani necítím. Klasicky jsem mu řekl, že je debil a kretén. Nechal jsem se odvézd domů, kde jsem ze sebe sundal firemní hadry, vzal si civil a šel s ním na pivo. Tam jsem se od něj dozvěděl co je u něj nového. Celkem mě překvapil tím, že má ženu a dvě děti, dvojčata. Vytkl jsem mu, že tohle mi mohl, aspoň napsat nebo zavolat. Jeho odpověď byla taková, jak jsem čekal řekl, že mě nechtěl zatěžovat blbostmi. Něco takového bych pravděpodobně řekl taky. Poseděli jsme dlouho a vzpomínali na staré časy, kdy jsme spolu hodně pily. Rozešli jsme se s tím, že se uvidíme zase až za dva roky. Oba jsme se tomu zasmáli a šly svojí cestou domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama