Koule

1. prosince 2015 v 20:12 | Edgar
Dneska jsem měl docela podivný sen. Takoví ten sen, který mi připadal jako by se to stalo a bylo to doopravdy. Včera jsme totiž v práci rozebíraly, co by jsem si vybral, jestli začít žít znova, nebo si vzít sto miliónů. Byl jsem jednoznačně pro to začít znovu, protože jsem si říkal co s penězi, když vím že mám možnost všechno udělat znova. Vyhnout se podivným situacím do kterých jsem se dostal, celý den jsem o tom v práci přemýšlel, co bych udělal jinak. Hlavně bych se víc učil, rozhodl jsem se, abych nemusel nikdy ve svém druhém životě startovat motorovou pilu a vůbec makat rukama.

V tom duchu jsem měl ten sen. Ze základní školy jsem odešel na gymnázium místo do učiliště, pak na vejšku. V tom průběhu času jsem viděl, jak kynu a postupně se stávám línou tlustou koulí. Ve finále jsem byl tlustý a brýlatý, seděl jsem doma v křesle, odkud jsem se už dlouho nehnul, protože jsem dělal něco co nevyžadovalo mojí přítomnost v práci. Jen jsem celý den seděl u monitoru a něco dělal, viděl jsem jak v tom křesle kynu a kynu. Pak mi to křeslo nestačilo a museli mi přivést nové větší, abych se do něj vešel. Jídlo a nákupy mi obstarávala moje ochotná sousedka, které jsem za to platil. Místo čaje jsem spotřeboval přes čtyři litry slazených limonád denně. Seděl jsem furt na místě, můj jediný pohyb byl na záchod a na konci týdne do sprchy. Když jsem tam tak seděl a cpal se sladkým a zaléval to limonádou, tak mě najednou začalo bolet u srdce. V tu chvíli jsem se probudil.

Hned jsem pak usnul, nevím co se mi pak zdálo. Ráno jsem si z toho snu nic nepamatoval, když jsem šel do práce a pustil si do uší hudbu, tak jsem si hned vzpoměl na ten výjev z toho snu. Ta koule jak sedí u té obrazovky a něco píše, pak jak se drží za srdce a asi umírá. Sám sebe jsem se ptal, jestli mi tím vyšší moc nechce naznačit, že druhá šance nemusí vždy dopadnou dle představ. Tak jsem celý den přehodnocoval co se mohlo, v tom snu stát, že ze mě byla koule. Pak mi to došlo. Vlastně, když jsem šel na jiné školy, tak jsem nepotkal svého prvního kluka. Strašně se mi na něm líbily jeho svaly a to, že měl ploché břicho, sice bez těch buchtiček, ale beztak byl velice hezký. Pokaždé jsem mu chtěl přiblížit, protože když jsem se podíval na sebe a pak na něj, tak jsem měl pocit, že se za mě musí občas stydět, což byla hovadina. Svaly jsem to dohnal, ale to ploché břicho jsem neměl nikdy. Je fakt, že jsem se o to moc nepokoušel, protože jsem věděl, že moje chuť k pivu a bůčku to vylučuje. Ještě mi došlo, že jsem se v tom snu nepohyboval. Nemusel jsem chodit s pilou a kanystrem benzinu do kopce nebo přelézat vývraty, jen jsem seděl v křesle. Tak mi ty kila navíc nevadily a evidentně jsem byl sám. Na sto procent ještě i panic, takže jsem se vlastně nechtěl někomu líbit nebo aspoň vypadat dobře.

Ten sen, ale můj názor nezměnil. Bylo mi jasné, že mi jen podvědomí ukazovalo to kam vedou extrémy. Celkem si dokáži představit, jak by to vypadalo kdybych se rozhodl pro něco jiného, třeba pro zdraví životní styl. Naštěstí, ale můj mozek ví, že tahle varianta je úplně nemožná, protože pro tohle zkrátka, vlohy nemám. I přesto, ale doufám, že se mi bude dneska zdát o tom, jak žiji zdravě a umírám pod koly nákladního vozu na přechodu pro chodce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama