Naposledy

29. listopadu 2015 v 15:32 | Edgar |  Téma týdne
Je několik věcí které jsem dělal podle mě naposledy a nebylo tomu tak. Pokaždé jsem je několikrát opakoval. Tomu říkám ty malá naposledy, kdy to tak nemyslím. Třeba naposledy si zapálit nebo naposledy se opít. To jsou ty nejčastější naposledy které jsem si říkal. Už si je neříkám, protože vím že když si to řeknu, tak naschvál to udělám, protože mám dojem, že se o něco připravuji. Jsou, ale taky naposledy, které se opravdu tak staly a dostáli svému naposledy. To je to velké naposledy které nechodí moc často, těch moc nemám, protože musí být úspěšně splněné. Zatím se to týká těch nelegálních látek a partnerských vztahů. I když je fakt, že ani u jednoho jsem si neřekl, že to je naposledy, prostě jsem najednou přestal. Poslední takové velké naposledy bylo před jedenácti měsíci. Jak to tak občas bývá předtím než bylo to naposledy, tak byla ta malá naposled, která se říkají jen ze zvyku. Nejzvláštnější že nebyly z mě strany.
Jedna kamarádka, mě před pěti lety chtěla seznámit se svým spolužákem ze školy, s tím, že by z nás byl dobrý pár. Nemám v oblibě tyhle seznamovací a dohazovací akce, tak jsem se patřičně kroutil. Moc se mi nechtělo se setkat s někým, koho by mi doporučila ona, ale nakonec to udělala, tak jak byla zvyklá. Šly jsme jako banda na pivo a tam se náhle nečekaně objevil ten její spolužák, který mě chtěl poznat a já jeho prý taky. Tak jsem s ní šel za ním, abych měl od ní pokoj, protože mi bylo jasné, že by mě s tím otravovala každou chvíli. Moc nedám na první pohled, ale tady to bylo jinak. Čekal jsem nějaké vychrtlé pako z kanclu, byl jsem ale hodně překvapen. Byl to hezký zrzaví kluk mého věku se sportovní postavou a podle toho jak vypadal o sebe hodně pečoval. To se o mě nedalo říct, měl jsem na sobě vytahaný svetr nasáklí smaradem z různých putyk, do toho jsem měl na sobě decentně roztrhané džíny a dlouhé umaštěné vlasy. V tu chvíli mi bylo jasně, že jsem na něj dojem neudělal, u někoho jiného by mě to neštvalo, ale u něj to bylo jinak, na první pohled se mi líbil. I přes první dojem se se mnou dal do řeči. Podle toho jak mluvil jsem poznal, že jsem na něj dojem neudělal, tak jsem to moc nehrotil, navíc jsem měl pilno. Měl domluvenou noc s jedním klukem se kterým, když to slovo použiji hodně volně, chodil. Celou noc a dlouho ještě po tom jsem na něj myslel, ale bylo mi blbý říkat té kamarádce, ať mi na něj dá číslo nebo abychom se znova sešli, takže jsem čekal půl roku, než jsme se znova viděli. To už bylo o něco lehčí, snažil jsem se obléct a upravit, tak abych nevypadal jako smažka, což nebylo moc jednoduché. Nakonec to, ale vyšlo bavili jsme se spolu celý večer. Závěr dopadl tak jak jsem očekával a chtěl. Bylo i na něm vidět a z jeho chování poznat, že ani nic jiného neočekával.
Ráno když jsem se probudil u něj v bytě a v posteli jsem přemýšlel co teď. Zůstat nebo se vytratit, nakonec jsem se odhodlal k vytracení. Posbíral jsem svoje věci, oblékl se a pomalu jsem se začal přesouvat ke dveřím, abych zmizel. Pokaždé, když jsem se takhle vytrácel z cizího bytu, jsem si připadal trošku jako děvka, ale co se dalo dělat. To co jsem chtěl jsem dostal a tím to haslo. Když jsem byl konečně na ulici začal mi zvonit telefon, bylo to neznámé číslo, ty zpravidla nezvedám, tak jsem to ignoroval. Po chvilce přišla esemeska ve které bylo napsáno, zvu tě na kafe a snídani modroočko, tak se otoč a jdi nazpět. Chvíli jsem přemýšlel kde ten parchant vzal moje číslo a taky jsem rozmýšlel tu snídani. Nakonec vyhrál hlad, tak jsem šel zpět. Během snídaně jsme se domluvily, že to bylo naposledy co jsme spolu spali. Dohodli jsme se, že radši zůstaneme kamarádi, což fungovalo, asi osm měsíců, pak následovalo několik podobných rán a naposled.
Slovo naposledy jsem si v našem podání vykládal jako, až zase bude čas, tak se stavím. Docela nám to vyhovovalo, pokaždé jsem dával přednost jemu, před někým jiným se kterým jsem třeba v té době i chodil. Jednou před vánocemi mi zavolal, že musím za ním přijet. Bohužel jsem byl hodně zasekaný, takže jsem nemohl a omluvil jsem se mu, že nemůžu. Tak navrhl, že přijede on za mnou na pět dní. To mi vrtalo hlavou, nikdy jsme se takhle dlouho v kuse neviděly, hodil jsem to za hlavu a těch pět dní si s ním užíval. Poslední noc mi řekl, že teď to je doopravdy naposledy. Tomu jsem se smál, s vážnou tváří mi to zopakoval, docela jsem se toho lekl. Tak jsem s ním strávil poslední noc jako by to bylo doopravdy naposledy. Ráno zmizel.
Neozval se pak skoro přes půl roku, až pak mi od něj přišel email, že se žení a, že jsem zvaný na svatbu. V tu chvíli jsem si ten email četl asi šest krát, nemohl jsem tomu uvěřit a už vůbec ne tomu, že si bere holku. Hodně dlouho jsem přemýšlel jestli tam jít nebo ne. Nakonec jsem uznal, že by bylo krajně nevhodné tam být, mám za to, že tu pozvánku poslal ze slušnosti. Konečně jsem ale pochopil co to znamená doopravdy naposledy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama