Pršelo

7. září 2015 v 20:09 | Edgar
Ráno, když jsem se probouzel, tak jsem docela doufal. že bude pršet, a že to dneska odpískáme. Bohužel to tak nedopadlo, takže jsem chtě nechtě šel směrem práce. V garáži se ostatní trochu dohadovali zda nebude pršet, mě bylo jasný, že pršet bude, ale neměl jsem po ránu sílu se s někým dělit o svůj názor. Tak jsem jen mlčel a čekal až padne konečné rozhodnutí. To padlo po chvíli, tak jsme jeli do lesa.
Konečně jsem dneska zjistil, jak ta malá prodavačka dokáže, dát můj oblíbený časopis až na vrchol regálu kam dosáhnu jen, když si stoupnu na špičky. Sel jsem si tam koupit ten časák a viděl jsem dvou metrovou horu masa, jak to dává na vrchol toho regálu. V tu chvíli mi došlo, že vždy když se ptá, zda nechci ten časopis podat. Tak se ptá čistě ze slušnosti. Pokaždé jí je jasný, že řeknu ne.
Jak se dalo čekat, dneska pršelo a byla docela zima. To pro mě v práci znamenalo to, že jsem musel vyříznout cestu pro vyvážečku. Měli jsme v plánu jí udělat už před třemi týdny, ale to bylo hezky a nebyl důvod, protože jezdila po louce. Teď to nešlo, takže jsme si zkazili ráno tím, že jsme chodily v metrové mokré trávě a do toho ještě pršelo.
V průběhu dne jsme pak došel k závěru, že mi vlastně podobné počasí chybělo. Upřimně, dlouho jsem v práci nezmokl, a asi mi to chybělo. Hold jsem trochu úchyl, ale to se nedá nic dělat, každý máme něco. A v zimě se to bohužel nezlepší, to mám úchylku na sníh a na mráz.
Celou dobu se mi ještě honila v hlavě jedna myšlenka, na to jak je svět nespravedlivý. Zase jsem měl chuť na pivo, jenže bohužel tam zase obsluhovala ta stará vražda, kterou moc nemusím. Ne, že by ta druhá výčepní na tom byla o něco líp, co se vzhledu týče, ale prostě jí mám radši. Pár lidí mi řeklo, že to je tím, že tam nečepuje sličná mladá holka, ale tím to není. Mladý holky většinou ode mně nevidí, ani diškrece na tož milí úsměv, nebo špetku pochopení, když mi nedonesou pivo včas.
Nedalo se nic dělat na pivo jsem šel, ale na poctivé dvě, a ne na první a poslední, jak to často dělávám. Chvíli jsem si říkal, že bych zůstal i déle, ale nenašel jsem dost argumentů pro, za to proti jich bylo až, až. Takže jsem rychle do sebe dopravil ty dva kousky a pak šel domů s myšlenkou, že tenhle týden celý bude, asi obsluhovat ta vražda, takže na pivo, asi nepůjdu pro jistotu vůbec. Samozřejmě bych mohl jít jinam, ale zvyk je železná košile, jak se říká.
Když, jsem si četl doma emaily, tak tam byl jeden velice podivný, od mého starého známého. V něm byl seznam různých, dejme tomu filmů, který bych měl podle něj vidět. Pod tím byl ještě seznam knih, které mi doporučoval. Byl to velice poučný seznam, jak filmoví, tak i knižní. Vesměs tam byly jen věci zabývající se konspirační teorií kolem nového řádu. Pochopitelně jsem už část těch filmů viděl a pár těch knih četl. To ze dvou důvodů, první byl, že mě to zajímalo a druhý, který přišel až pak byl, že mi připadalo jako takové moderní pohádky, něco na způsob ústní lidové slovesnosti. Musím přiznat, že jsem s tím přestal hned, jak jsem tomu začal trochu věřit. Rekl jsem si tenkrát, dost vole bude tě to stát rozum. Stejně to bylo i s různými jinými teoriemi, kterýma jsem se zabýval. Slušně jsem mu odpověděl, že kdybych se podíval na půlku těch filmů a přečetl půlku těch knížek, tak se ze mě stane schizofrenní mešuge a pošahaný paranoik. Doufám, že si to nevyloží nějak špatně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama