Burgr

15. září 2015 v 22:30 | Edgar
Dneska jsem radost celý den ze dvou věcí. První bylo to, že jsem začal chodit bez holí. Druhá věc, co mi udělala radost byla ta, že můj milí udělal zkoušku z němčiny. Jak ústní který psal minulý týden, tak ústní které dělal dnes. Celý den už od rána jsem mu držel palce. A myslel na něj, jak mu to jde. Docela mě mrzelo, že tam nemohu být s ním. Na večer mi psal, že jde s kamarádem do hospody na pivo, aby to zapili. Jak ho znám, tak tam proběhne, i nějaký ten panák na spláchnutí dnešního stresu.
Kolem desáté ráno mi napsal jeden kamarád, jestli nepůjdu na kafe. Když jsem se ujistil, že fakt zvládnu delší chůzi, tak jsem mu odepsal, že jo. Myslel jsem původně, že se stavím u něj doma, a tam si dáme kafe. Bylo to však jinak. Napsal mi, že mě vyzvedne autem. Dál už to bylo celkem jinak, než jsem myslel.
Nasedl jsem do auta a jely jsme najednou směr Karlovi Vary, kde jsme měli v plánu si dát to kafe. To mě rozhodilo, protože sice jsem uznal, že mohu chodit bez holí, ale nebyl jsem si jist, jestli dám trošku delší trasu. Své obavy jsem nedal na sobě znát. Naštěstí naše cesta pěšky nebyla moc dlouhá. Místo kafe jsme si daly hamburgr. Protože jsme nenašly odpovídající místo na sezení. Kdežto hamburgery měly i posezení. Musím uznat, že za tu cenu ten hambáč stál. Měl být pálivý, ale to se nějak nepovedlo. Mě to moc nevadilo, protože jsem si teď pálivé jídlo docela užíval.
Cestou jsme probíraly různé věci, protože jsme spolu dlouho nemluvily. Jeli jsme pak k němu domů na to kafe a panáka. Kafe jsem měl naposledy co si, aspoň pamatuji před pěti měsíci. Napil jsem se, a ta chuť po dlouhé době se mnou zamávala. Když to viděl, tak mi tam vrzl smetanu, aby mi to aspoň trochu chutnalo. Rozebíraly jsme to, jak jsme se jeden čas stravovaly z konzerv. Uznaly jsme oba, že to je hnus, ale v té době, kdy jsme to jedy, jsme oba měly své vyvolené konzervy, u kterých jsme si říkaly, že nejsou zas tak strašný. Opak byl, ale většinou pravdou, byly hnusný.
Doma jsem si sedl do křesla a koukal na Malou velkou Británii. Vím, že se pořád ty fóry opakují, ale pokaždé to je jinak, i když je pointa je stejná. Když tam je scéna s antišpekouny, tak řvu smíchy pořád. Jednou bych chtěl mít práci jako vedoucí skupiny antišpekounů. Vydrželo mi to hodně dlouho, pak už jsem byl unavený, a šel do sprchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama