Anonymita

15. září 2015 v 18:26 | Edgar |  Téma týdne
Anonymita je pro mě dobrá věc, tím nemyslím to, že trávím čas tím, že sedím a anonymně hatuju cokoliv v blízkém a vdáleném okolí. Spíš se mi líbí ta anonymita co je v panelácích, protože neznám své sousedy až na dva, o zbytku baráku nemám ani tušení. Spíš jen vím, že tam bydlí a tím to hasne. To se mi hodně líbí. Rozhodně víc než vesnice s pár obyvateli, kde si lidi koukají do jídla, a jeden o druhým ví všechno, i to co není pravda. Občas to je škoda. A nevyplácí se to. Jednou se mi stalo něco, u čeho bych uvítal, aby ta anonymita nebyla. Hlavně těch druhých.
Šel jsem v opravdu hodně podroušeném stavu z jednoho restauračního zařízení. Sotva jsem chodil, ale byl jsem hrdina, nezavolal jsem si taxi, protože jsem věděl, že to dojdu. Jako jsem to došel vždy. Jenže jsem podcenil svoji konzumaci, a to že hospoda ve které jsem se dodělal, byla v ne zrovna dobré části města. Šel jsem svým vrávoravým krokem a šněroval jsem chodník aby držel pohromadě. Najednou jsem dostal ránu do zátylku, ani ne moc velkou. Ostatně jsem, ani moc velkou nepotřeboval. Myslím, že by bohatě stačilo do mě fouknout. Ležel jsem na zemi. Neměl jsem moc sílu cokoliv dělat, spíš se mi chtělo spát. Cítil jsem na svém těle ruce, a cítil jak mě šacují. Postupně vytahovali peněženku s mobilem. Byl jsem vůl, a v té peněžence jsem měl bohužel víc, než se sluší nosit. Potom co skončily své dílo jsem se zvedl, a šel pomalu domů. Byl jsem docela rád, že mě ještě pro štěstí nezmlátily. Došel jsem pak domů, lehl si a nechal návštěvu policie na později. Věděl jsem, že tam jsou kamery, takže nebude problém najít ty dobré lidi, co mě prošacovali. Na policii všechno se mnou sepsali, a už jsem se jen těšil, až mi řeknou, že je chytily. No, to byla chyba lávky. Po další návštěvě policie mi bylo řečeno, že na záznamu není nic vidět. To mě celkem naštvalo. Pokaždé jsem si říkal, že je blbost pořekadlo, že pod svícnem bývá tma. Byl jsem najednou vyveden z omylu.
Po této zkušenosti, jsem už u sebe nenosil tolik peněz, a taky jsem přestal tolik pít, když jsem šel přes tu dobrou čtvrť. Vždy jen tolik abych se jen jemně motal. A popravdě řečeno jsem občas i předstíral, že jsem jsem na mol. Aby si to zkusily znovu, ale tentokrát na střízlivého. Bohužel se, ale tak nestalo. Tak jsem se rozhodl, že když už se pohybuji v této čtvrti tak u té kamery vždy budu močit, na protest proti nespravedlnosti. Říkal jsem si, teď tu jsem v anonymitě, jako ti co mě tu šacovali. Tak to chodilo asi měsíc nebo dva. Poté co jsem tam jednou tak močil, se za mnou rozsvítily modré světla. Bylo mi jasné, že to jsou benga. Nějak jsem si, ani neuvědomoval, že bych něco dělal špatně. Hned na mě spustily nějaké paragrafy a podobné věci. Pokoušel jsem se jim vysvětlit, že to je poprvé, a že jsem potřeboval, a je noc, což znamená, že všichni spí. Na to ten jeden řekl, že mě už viděli na kameře několikrát. To mě dopálilo, tak jsem jim řekl co se tu stalo a proč to dělám. Na to mi nic neřekly, jen mi domluvily, aby se to neopakovalo. Nasedli do auta a odjeli.
Byl jsem od toho dne víc naštvaný na tu kameru, na ten chodník, na alkohol, na sebe, že jsem tam tenkrát chodil, a vůbec jsem byl dopálený. Hlavně na to, že ta kamera si na mě zasedla. A těm co mě obrali jsem záviděl, že si jich ta kamera nevšímá, taky bych chtěl být pro ní, tak anonymní.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama