Trest

9. srpna 2015 v 21:24 | Edgar
Takže neděle proběhla v klidu a ve znamení lenošení a nic nedělání. Až ke konci dne jsem byl přemluven k větší aktivitě. To mi, ale zas tak moc nevadilo, protože se vždy cítím trochu blbě, když celý víkend prosedím na zadku a věnuji se úplnému nic nedělání. Samozřejmě to obsahuje i přejídání. Vždy si najdu aspoň malou záminku pro sebe, abych musel, nebo chtěl ven. V takových situacích vždy používám houby. Řeknu dlouho jsi nebyl se podívat po houbách, pojď se na ně podívat. Tak jdu do lesa se podívat jak rostou houby a jak se jim daří. Málo kdy je sbírám to už fakt na ně musím mít chuť a ta se moc často nestává. Tenhle měsíc, ani nemůžu počítat s tím, že bych šel se podívat po houbách, protože bych si připadal jako blbec. Navíc znám se, svojí cestu zakončím v hospodě a u piva ostatním prozradím, kde jsem byl a začnou se mi smát.
Už skoro na večír mi zavoval kamarád, jestli bych nevyrazil na pivo do nedaleké hospůdky. Hospůdka je opravdu nedaleko, asi přes tři kilometry od města, v jedné vísce. Ale to mi nevadilo, spíš mi bylo podezřelé to kdo mi volá. Byl to jeden z těch co se ozvou jen jednou za čas. Chvíli jsem přemýšlel o tom, že ho slušně odmítnu s tím, že ráno jdu brzy do práce a nechci už nikam chodit. Nakonec ve mě vyhrálo to, že jsem se chtěl trochu pohybu, protože chůzi k ledničce a zpět nepovažuji za dostatečný. Tak jsem souhlasil, že s ním půjdu.
Po cestě už mi došlo proč volal zrovna mě. Začal mi vykládat o svých problémech ví, že ochotně předstírám, že ho poslouchám a to mu stačí. Navíc ví, že si to stejně pamatovat nebudu a nikomu to nebudu vykládat. Ostatně, ani není co vykládat a i si pamatovat, protože je to pořád to samé dokola už od osmnácti. Nemá holku, má na hovno práci, asi trpí depresemi a nemůže přestat kouřit což mu leze do peněz. Jedna novinka tam přece byla, na deprese dostal prášky o niž se domnívá, že jsou placeba. Na to jsem měl chuť mu říct, že když půjde s tou svojí hlavou za Chocholouškem, tak dostane krásnou polstrovanou celu. Radši jsem nechal jazyk za zuby. Nechtěl jsem přikládat pod pomyslný kotel, navíc jsem doufal, že se brzy vykecá.
Byl jsem rád, když už jsme seděli v hospodě, a já si dal pivo a cigáro. Po cestě se mi kouřit nechtělo. Tak jsem tak v klidu seděl a poslouchal dál to žvanění a koukal po hospodě, kdo tam sedí a co se děje. Přemýšlel jsem proč to dělám, na pivo jsem mohl jít sám. A dokonce bez blbých keců o tom, že nejsem tolerantní vůči němu jako kuřákovi, který se pokouší přestat. Řekl jsem mu něco o líbání rekta, aby mlčel. Pak mi to došlo, to mě trestá moje podvědomí za to, že jsem jen válel a přejídal se.
Po tom to zjištění se mi už sedělo líp a i ty jeho kecy se stali snesitelnější. Sice ne o moc, ale dalo se to strávit už líp. Byl jsem rád, že ode mě nechce rady do života, nebo abych mu řekl svůj názor na věc. Dal jsem si v klídku a pohodě čtyři piva. Za tím co si plácal játra, vypil dva džusy bez vodky, což mě překvapilo, protože občas mlel jako by v tom měl aspoň půl litru.
Když jsme vyšli domů do města, tak se už začalo stmívat. Vzduch venku byl lepší takoví čerství a ne hnusný těžký. Bylo to tím, že začal foukat vítr tak doufám, že z toho bude aspoň déšť. Aspoň bych se mohl jít podívat po těch houbách. A nemusel se trestat tím, že poslouchám kecy, který by ze sebe nepustila, ani zastydlá puberťačka. Na začátku města jsme se rozloučily a každý šel svojí cestou. Na rozloučení mi řekl, že se zítra ozve.
Po cestě domů jsem si na mobilu vypnul vyzvánění, abych ho zítra neslyšel. Doma jsem se začal připravovat na podělí. Hlavně na práci do který se mi vůbec nechce. Protože bude zase vedro a hnus, navíc vstávám brzy. Je to docela nefér, že pracovních dnů je víc, než těch volných.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama