Sny

25. srpna 2015 v 21:09 | Edgar
V noci byla nádherná bouřka a hustý déšť, který mě probudil, jak dopadal na parapet. Chvíli jsem se koukal z okna a pozoroval to co se venku děje. Vždy jsem měl rád déšť a bouřky. Když mě to takhle večer probudí, tak se rád na to dívám, dokud neusnu. Tahle byla skoro bez hromu blesky, ale lítali jak o život. Rychle mě to znova uspalo a vrhlo mě to do divných snů, který mi jasně napověděli, že jsem se už z toho, jak jsem chlastal dostal.

První sen byl, a to ani nechápu proč. O tom, že jsem se dal do armády a nejzajímavější bylo to, že jsem tam byl s ostatními z práce. To mi přišlo úplně absurdní, protože většina z nich včetně mě, je na práci mimo les nepoužitelná. Hlavně kvůli nedostatku respektování někoho druhého a taky je v tom slovník, který si dokáže, asi každý představit. Dělali jsme spolu fyzické zkoušky. Hodně mě překvapilo, že jsem jimi prošel. Pak jsme jeli někam bojovat. Nejvíc, asi bylo to, že jsem byl ostřelovač. Byl jsem v pralese a zaměřil jsem cíl, chtěl jsem už vystřeli. Když najednou mě kousl pes zezadu do krku. Pak vybouchl. To byl hrom venku z té bouřky, která v reálu venku byla.

Byl jsem rád, že jsem se probudil, protože tohle se mi zdálo opravdu divný. Vstal jsem z postele a šel do lednice se napít mléka. To piji pokaždé, když se blbě ožeru. Pak jsem si šel znovu lehnout doufaje, že tohle byl konec nesmyslů. Trvalo mi, asi půlhodiny než jsem znovu usnul.

Druhý sen byl už o něco normálnější. Aspoň ze začátku, byl jsem někde na horách, kde byl sníh a mráz. Strašně se mi tam líbilo. Byl jsem tam v nějakém srubu a nevím proč, Šel jsem ven a vzal si lyže. Předem upozorňuji, že na lyžích umím akorát padnout na hubu. Ale sny jsou sny. Sjížděl jsem svah dolů, kde jsem zastavil, nastoupil do vrtulníku a odletěl. Pak začalo několik hodin na ráz vyzvánět, to je můj budík Time od Pink Floyd.

Otevřel jsem oči a s nechutí vstal. Fakt mě zajímalo kam jsem mohl letět s vrtulníkem a proč jsem k němu musel, jed zrovna na lyžích. Koukl jsem se z okna, kde trochu poprchávalo, hned jsem tušil, že bude den na prd. Rychle jsem vzal na sebe pracovní hadry a šel vstříc novému dni.

Byl jsem, ale hodně překvapen tím, že dneska mě všechno bavilo. Byl jsem konečně vyspalí odpočatý, takže jsem všechny kolem sebe štval. Svým úsměvem a optimizmem, byl jsem jediný koho to dneska bavilo.

Dostál jsem svému předsevzetí a na pivo jsem nešel. Mazal jsem rovnou domů. Rozhodl jsem se zaměstnat něčím jiným než chlastem. V práci mě napadlo, že bych mohl rozehrát nějakou gamesu, ale nevěděl jsem jakou. Měl jsem chuť střílet do lidí a i házet atomovky. Nakonec to, ale vyhrálo to, že si budu hrát na hrdinu. Takže jsem oprášil Diablo II, je to sice starý, ale když si člověk k tomu pustí pořádný death metal, tak se do toho neskutečně zakousne. Takže čekám, že se mi bude zdát, jak vraždím démony.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama