Opice

15. srpna 2015 v 12:16 | Edgar
Pátek byl takoví, jako bývá vždy, v práci se všichni mohli přetrhnout, abychom měli rychle hotovo. Takže ráno nebylo žádné zdržování a vše probíhalo, tak jak má. Pokaždé si říkám, jak by to bylo dobré, kdyby tak všichni pospíchaly každý den. Aspoň bych nemusel tvrdnout v práci přes šest hodin denně. A mohl bych se věnovat něčemu duchaplnému, od probírání popelnic až po golf.

Po práci jsem šel na pivo. Tak trochu se mi nechtělo, hlavně kvůli tomu, že tam bude ta nepříjemná obsluha. Naštěstí tam byla moje oblíbené výčepní. Hned jsem se jí zeptal co se stalo, že má šichtu, řekla mi, že druhá výčepní je nemocná. Upřimně jsem se zaradoval. Pak se podivila, kde jsem byl tak dlouho, a že tam nechodím o víkendu. Řekl jsem jí, že jsem šel do sebe a začala mi být přednější rodina, než ožralí kamarádi. Na to se začala smát s tím, že to je asi symbol apokalypsy. Abych utvrdil své slova o teplu rodinného krbu, dal jsem si deset kousků. U šestého jsem přemýšlel, že si skočím koupit cigára, ale lenost mi to nedovolila. Tak jsem zahájil nekuřácký víkend. Jasně mohl jsem říct výčepní, aby mi pro ně skočila vedla do trafiky. Ostatně sama si tam šla pro svoje, ale nerad otravuji lidi co jsou v práci, taky to nesnáším.

Docela jsem podcenil množství piva a ten fakt, že jsem v práci nejedl a moc toho nenaspal. Motal se mi celý svět. Sousedovi jsem, ale udělal radost, když mě viděl tak řekl. "Jsou sotva tři hodiny a ty jsi nalitej jak tágo." Na to jsem nemohl nic říct, vyloženě jsem s ním souhlasil. Doma jsem se rychle umyl a šel si lehnou.

Zdáli se mi docela debilní sny, o tom jak žiji za polárním kruhem. Což o to, kdybych měl tu možnost si vybrat kam na dovolenou, tak si pravděpodobně místo slunných pláží vyberu sníh, led a zimu. Byla by to buď kanada nebo na sever do skandinávie. Pokaždé, když to někomu říkám, tak na mě kouká jako na blbce. Posledně mi řekl jeden hospodský, že jsem padlej na hlavu. A začal mi vysvětloval, že byl v itálii u moře a bylo tam nádherně. Na to jsem mu řekl, že i já jsem víc opálený z česka než on z itálie.

Probudil jsem se kolem sedmé večer. Zapnul jsem počítač a začal si pouštět koncerty kapel co jsem poslouchal, když mi bylo patnáct. Až na vyjím se mi některé líbily pořád stejně, ale u některých jsem si říkal pro krista, vždyť je to hrůza hrůz. Myslím, ale že něco takového bych si říkal tenkrát taky, kdybych si pustil to co poslouchám teď. Hlavně bych se, asi sám označil za debila, když si občas pouštím nu metalovou vlnu. Kterou jsem na základce nesnášel, i když jí moji spolužáci zdatně poslouchali.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama