Emoce

8. srpna 2015 v 0:19 | Edgar |  Téma týdne
Emoce jsou zvláštní věc. Je to motor, který nás nutí dělat divné věci. Ať to jsou ty dobré pozitivní, či ty špatné negativní. Obojí nás občas nutí ustoupit ze svých zásad a norem chování, pro každého z nás typickou. Člověk nemusí chodit pro příklady daleko. Stačí si vzpomenou kdy se naposled pohádal se svým kamarádem či drahou polovičkou. Většinou kvůli banalitě a pak to žehlil, u kamaráda pivem nebo panákem, u drahé polovičky dárkem, který říká promiň byl jsem naštván, že mě nechápeš.

Vždy si u podobný malicherných hádek, kdy se emoce trošku více rozvíří, vzpomenu na jednu hospůdku, kam jsem pravidelně docházel. Byl tam stůl pro starý štamgasty říkali jsme jim důchodci. Většinou seděly u svého stolu pili pivo a hráli karty. Většina lidí by si mysleli, že se hádali u karet, jak to tak bývá. Ale ne. Dokázali se pohádat, tak až na sebe řvali kvůli tomu, že jeden si pamatoval, že na jedné louce stála jabloň, druhý tvrdil, že to byla lípa a třetí si tam vůbec strom nepamatoval. Rozhádaly se strašně, zaplatili a odešly z hospody pryč. Ještě venku si řekli, že jeden s druhým už nepromluví. Druhý den tam pochopitelně seděli spolu, pili pivo, hráli karty a dělali jako by se nic včera nestalo. Když už si dali nějaké to pivo, tak se začali udobřovat. Říkali si mezi sebou. "Promiň Pepíku, bylo to jak jsi říkal." Druhý mu odpovídal. "Ty mě promiň, neměl jsem na tebe křičet." Třetí jen kýval hlavou a pronesl. "Kluci, na tohle už jsme starý, abychom se hádali jak malí."

Tak to chodilo pořád. Než začali jeden po druhém umírat. Za každého jsme tam drželi smutek a vzpomínali na jejich hádky. Když nás opustil poslední, tak se nám po nich velice stýskalo, protože tam svým způsobem ty jejich hádky patřily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elle Elle | Web | 8. srpna 2015 v 0:41 | Reagovat

Takoví pánové by mi v hospůdce také chyběli :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama